Vážíme si vašeho soukromí

My a naši digitální partneři používáme na této webové stránce soubory cookies. Některé z nich jsou k fungování stránky nezbytné, ale o těch následujících můžete rozhodnout sami.

Settings
Decline all
Accept all
Necessary/functional

Jedná se o nezbytné cookies, bez kterých by nebylo možné stránky reálně provozovat. Zahrnují např. cookies pro ukládání zvolených nastavení či zapamatování přihlášení.

Always active

Analytics

Tyto cookies se používají k měření a analýze návštěvnosti našich webových stránek (množství návštěvníků, zobrazené stránky, průměrná doba prohlížení atd.). Souhlasem nám umožníte získat data o tom, jak naše stránky užíváte.


Advertisement

Používají se pro účely reklam zobrazovaných na webových stránkách třetích stran, včetně sociálních sítí a kontextové reklamy. Jsou přizpůsobeny vašim preferencím a pomáhají nám měřit účinnost našich reklamních kampaní. Pokud je deaktivujete, bude se vám při procházení internetu i nadále zobrazovat reklama, ale nebude vám přizpůsobená na míru a bude pro vás méně relevantní.


Save settings
Accept all
proseniory.online
23.11.2024 | Svátek má Klement

Senioři nám mají co říct, naslouchejme jim, říká ředitelka jihlavské neziskovky

Senioři nám mají co říct, naslouchejme jim, říká ředitelka jihlavské neziskovky
Téměř tři roky je Kamila Vondráková ředitelkou neziskové organizace Život 99 – Jihlava, která poskytuje osobní asistenci a tísňovou péči zejména seniorům. Podle ní je důležité, aby rodina měla o babičky a dědečky zájem, stýkat se je důležité.

Děti se vrací do škol po prázdninách, které často trávily u prarodičů. Vnímáte v září, že se senioři cítí více opuštění?
Musíme rozlišovat, kdo je v dnešní době senior. Babička mých dětí je pracující žena ve vyšším středním věku (úsměv). Taková babička se určitě nevnímá jako seniorka a je spíše ráda, když vnoučátka po prázdninách odjedou. Ona jim zamává a během září načerpá síly, aby se mohla vrátit k běžnému životu jak volnočasovému, tak pracovnímu. Tato otázka se týká spíše praprarodičů, v tomto případě si myslím, že pokud jsou styky v rodině pravidelné, nemusel by to být velký problém. Rodina musí mít o seniora, ve věku pětašedesát let a více, zájem a pravidelně se stýkat. Je to však hodně individuální a já nerada paušalizuji.

Celý rozhovor najdete v Pelhřimovském deníku na tomto místě.