let, kteří tu jsou pro své děti, svá vnoučata a často se starají rovněž o vlastní rodiče ve vysokém věku.
Tato mezigenerační role, nazývaná sendvičovou generací, je zvláště pro seniory velmi náročná.
Pečující senior patří do skupiny osob, která řeší problémy sendvičové generace. Do těch spadá
například nedostatek času, vyčerpání, stres a podobně. Dále to jsou problémy neformálně pečujících,
což je nedostatek ocenění, riziko sociálního vyloučení, psychických potíží, náročnost péče a další. „Narozdíl od sendvičové generace produktivního věku, sendvičový senior se již potýká s problémy týkající se této věkové skupiny,“ vysvětluje Lenka Špaková, koordinátorka projektu Centra pro rodinu a sociální péči (dále CRSP) „Senioři jako sendvičová generace.“ U těchto lidí objevují problémy spojené s mladším seniorským věkem, jako jsou zdravotní obtíže, pokles fyzické výkonnosti, odchod do důchodu a snížení příjmu. „Sendvičový senior rovněž řeší otázky spojené s rolí prarodiče a vztahem s vnoučaty, na které jim nezbývá tolik času,“ doplňuje koordinátorka projektu, jehož cílem je pomáhat pečujícím starším 60 let.
Jak to všechno zvládnout?
Nejdříve je potřeba si přiznat, že je to často problém a že není ostuda to nezvládat. I motto CRSP zní:
„V této životní fázi je všeho moc. Nevědět si rady není známka selhání. Požádat o pomoc je v pořádku.“
Pamatujme na „princip přežití“: při problému musíme nejprve nasadit dýchací masku sobě, teprve poté
druhým.
Pokud to jde, je určitě přínosné kontaktovat další příbuzné a pokusit se péči o seniora rozdělit.
Domluvit se na tom, jak se všichni mohou na péči podílet – nákupy, vaření, doprovody k lékaři,
vyřizování úředních záležitostí, obstarání hygieny, návštěvy, finanční podpora apod. „Zkrátka pokusit
se delegovat úkoly i na další osoby,“ shrnuje Lenka Špaková.
Potom je důležité myslet také na sebe. Což je opravdu obtížné, protože chybí čas i energie. Ale bez
toho to zkrátka nejde a riziko, že člověk vyhoří, je vysoké. Proto je potřeba dopřát si čas pro sebe, své
koníčky, odpočinek, nabrat energii a sílu.
Vyžaduje-li to situace, nebát se vyhledat odbornou pomoc – poraden, sociálních služeb a jiných
organizací. „Je dobré zvážit, jaký typ pomoci je v dané situaci potřeba, jestli potřebujete pomoc pro
sebe, pro seniora, o kterého pečujete nebo například pomoc v domácnosti,“ radí dále koordinátorka
projektu.
Je důležité si uvědomit, že se pečující nezříká své role, i když využije pomoci sociálních služeb. Obsah
a forma péče se v tomto případě mění, ale péče jako taková by neměla úplně vymizet. Můžeme si to
představit v ideálním případě tak, že pečujícímu odpadají právě ty každodenní úkoly a povinnosti,
a zbývá více času na to být prostě spolu, povídat si, sdílet apod.
Ani sendvičová generace není nezničitelná a má své limity
Pečující by měl vždy zvážit své vlastní síly. Péče o druhé je náročná. Nese s sebou omezení a nároky
nejen na pečujícího, ale na celou rodinu. Ať už se jedná o bydlení, finance, časovou, psychickou
a fyzickou zátěž, obtíže spojené s poskytováním zdravotní péče apod. Zjištění, že se o starší rodiče
nejsme schopni postarat doma, může být pro všechny rána. A to jak pro seniora, tak pro jeho děti. Ale
stává se to a pečující by si neměli nic vyčítat.